|
|
Zhodnocení odpadového materiálu - vaječných skořápek
Zlámal, Filip ; Pernica, Marek (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím odpadového materiálu – vaječných skořápek a zhodnocení této odpadové suroviny pro získání zajímavých a hodnotných produktů. V úvodní části práce jsou popsány vlastnosti, složení a struktura vaječné skořápky bohaté na minerály a složení jejích membrán. V další části práce je zhodnoceno potenciální využití tohoto odpadu jako např. hnojiva, adsorbentu, možných využití v medicíně a farmacii, využití v elektronice, jako katalyzátoru při tvorbě bionafty a další. Pozornost je také věnována technologickým procesům zpracování vaječných skořápek spolu se separací membrán a skořápek. V další části práce jsou vyjmenovány realizace technologií společností zpracovávajících vaječný odpad včetně způsobu jeho zpracování a jeho dalšího využití.
|
|
|
Nakládání s biologickým odpadem ze zpracování vajec
Zich, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je rešerše možných využití vaječného odpadu, přičemž důraz je kladen na farmaceutický průmysl. Nejdříve je popsáno běžné nakládání s tímto odpadem včetně legislativy a také je vysvětleno, že se jedná o dvojí surovinu – skořápky plné vápníku a blány bohaté na kolagen a další látky. Dále jsou představeny a zhodnoceny různé způsoby využití vaječného odpadu, k nimž patří zejména aplikace ve farmaceutickém průmyslu. Na závěr je provedena rešerše komerčních řešení, patentů a dalších zdrojů zabývajících se procesem zpracování vaječného odpadu. Z ní vyplynulo, že ačkoliv existuje mnoho patentů, nabídka zařízení pro tento účel je na trhu velmi omezená. Získané poznatky jsou využity při návrhu unikátní procesní linky umožňující zpracování obou složek vaječného odpadu pro jako farmaceutické produkty.
|
|
|
Eliminace výskytu vajec s poškozenou skořápkou u nosných hybridů na konci snášky
Horník, Radek
Zhoršující se kvalita skořápky v závislosti na věku nosnic způsobuje producentům konzumních vajec značné ekonomické ztráty. Cílem pokusu bylo zjistit, zda zkrmování vitamínu D3 ve formě 25-hydroxivitaminu D3 zlepší kvalitu skořápky po 46. týdnu věku hejna. Do sledování byly zahrnuty dvě haly s hejny nosnic Lohmann Brown-Classic, které byly ustájeny v obohacené klecové technologii. Obě haly byly krmeny stejnou krmnou směsí od jednoho dodavatele. Od 38. týdne věku byla v pravidelných dvoutýdenních intervalech odebírána vejce v počtu 60 ks z každé haly za každé sledování. U těchto vajec byla stanovena hmotnost vajec a pevnost, hmotnost a tloušťka skořápky. Od 46. týdne se na jedné hale začal v krmné směsi zkrmovat kromě vitamínu D3 jeho hydroxianalog 25-hydroxivitamin D3. Sledování uvedených parametrů probíhalo až do 67. týdne věku. Bylo zjištěno, že na hale, kde byl zkrmován 25-hydroxivitamin D3 byla lehčí vejce (P < 0,001), což bylo způsobeno tím, že na této hale byla průkazně lehčí vejce ještě před pokusným zásahem (P < 0,05). S hmotností vajec úzce souvisí hmotnost skořápky, která byla také průkazně nižší na pokusné hale (P < 0,05). V pevnosti a tloušťce skořápky nebyl mezi halami průkazný rozdíl. Na hmotnost vajec a skořápky i na tloušťku skořápky měl průkazný vliv věk hejna (P < 0,001). Nebyl zjištěn pozitivní vliv 25 hydroxivitaminu D3 na kvalitu skořápky.
|
|
|
Zhodnocení odpadového materiálu - vaječných skořápek
Zlámal, Filip ; Pernica, Marek (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím odpadového materiálu – vaječných skořápek a zhodnocení této odpadové suroviny pro získání zajímavých a hodnotných produktů. V úvodní části práce jsou popsány vlastnosti, složení a struktura vaječné skořápky bohaté na minerály a složení jejích membrán. V další části práce je zhodnoceno potenciální využití tohoto odpadu jako např. hnojiva, adsorbentu, možných využití v medicíně a farmacii, využití v elektronice, jako katalyzátoru při tvorbě bionafty a další. Pozornost je také věnována technologickým procesům zpracování vaječných skořápek spolu se separací membrán a skořápek. V další části práce jsou vyjmenovány realizace technologií společností zpracovávajících vaječný odpad včetně způsobu jeho zpracování a jeho dalšího využití.
|
|
|
Nakládání s biologickým odpadem ze zpracování vajec
Zich, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je rešerše možných využití vaječného odpadu, přičemž důraz je kladen na farmaceutický průmysl. Nejdříve je popsáno běžné nakládání s tímto odpadem včetně legislativy a také je vysvětleno, že se jedná o dvojí surovinu – skořápky plné vápníku a blány bohaté na kolagen a další látky. Dále jsou představeny a zhodnoceny různé způsoby využití vaječného odpadu, k nimž patří zejména aplikace ve farmaceutickém průmyslu. Na závěr je provedena rešerše komerčních řešení, patentů a dalších zdrojů zabývajících se procesem zpracování vaječného odpadu. Z ní vyplynulo, že ačkoliv existuje mnoho patentů, nabídka zařízení pro tento účel je na trhu velmi omezená. Získané poznatky jsou využity při návrhu unikátní procesní linky umožňující zpracování obou složek vaječného odpadu pro jako farmaceutické produkty.
|
|
|
Evoluční omezení vzniku živorodosti u amniotických obratlovců: Proč nejsou žádní živorodí ptáci?
Chmelová, Kristýna ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent)
Evoluce živorodosti fascinovala biology již dlouhá léta. Tento zajímavý a geograficky rozšířený fenomén se objevil ve fylogenezi obratlovců mnohokrát nezávisle na sobě. Největší množství nezávislých vzniků živorodosti najdeme mezi šupinatými plazy, kde viviparie vznikala s mnohem větší frekvencí než v ostatních vertebrátních skupinách. Pro porozumění selekčním tlakům vedoucích k evoluci živorodosti bylo navrženo několik hypotéz, z nichž vědci nejvíce podporovanou je "adaptace na chladné podnebí". Podle této hypotézy k živorodosti vedla příznivá termoregulace vyvíjejících se embryí v těle matky. Obecně se předpokládá, že děložní retence vajec je mezistupněm ve vývoji živorodosti a dispozice k zadržování vajec v tělní dutině je jednou z nejdůležitějších preadaptací, které ovlivňují evoluci živorodosti u obratlovců. Dalšími limitujícími faktory může být např. typ skořápky, způsob určení pohlaví nebo hlídání snůšky jako alternativní rodičovská péče k živorodosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.